Polyneuropatie aneb konec leonbergerů v Čechách

Nadpis někomu bude znít jako naprosté sci-fi, ale skutečnost je taková, že to může být budoucnost a to dost blízká budoucnost! Trochu paradoxně hned v úvodu zmíním, jaký je závěr tohoto článku:

• se 100 % jistotou lze říci, že spojení přenašeče D/N a zdravého zvířete N/N nedá nikdy nemocné potomky
• negativní DKK není podmínkou pro chovnost, jsou připuštěna zvířata až do stupně 2/2, jejich potomci mohou mít jakoukoli DKK i stupeň 4/4

A teď se vrátím na začátek, aby výše zmíněné dostalo smysl. Asi jen málo z vás ještě neslyšelo slovo polyneuropatie nebo LPN. Během posledních let jsou skloňována v obou klubech stále častěji. Blíží se chvíle, kdy budeme moci rozhodnout, jak k této nemoci chceme v českém chovu přistoupit. Abych vše trochu vysvětlila. Co je polyneuropatie, nebudu nijak podrobně rozepisovat. Mnoho článků vyšlo ve zpravodajích obou klubů, stejně tak materiály a informace najdete i na klubových stránkách. Souhrnem lze říci, že se jedná o onemocnění, které se „přenáší“ výhradně geneticky. Nemoc to je poměrně závažná, protože postižený (pozitivní) jedinec má jednoznačně sníženou kvalitu života, ale jak jsem řekla, podrobnosti si každý lehce dohledá z výše zmíněných zdrojů.

Když jsem se cca před dvěma roky o této nemoci poprvé doslechla, má reakce byla pravděpodobně stejná jako většiny z vás. Nemoc = zvířata vyloučit z chovu. O polyneuropatii se ale hovořilo čím dál častěji a můj názor se začal rychle měnit. Jaká jsou fakta? Nemoc je geneticky podmíněna, tzn. nelze se jí „nakazit“. Postižena jsou taková zvířata, která dostanou od rodičů nemoc v genech. Vzhledem k polyneuropatii můžeme odlišit tři situace, zvíře je buď nemocné, což označujeme zkratkou D/D. Druhou možností jsou zvířata zdravá, ovšem jejich gen nese tuto nemoc, to jsou přenašeči D/N. A třetí skupinu tvoří zvířata „čistá“, která jsou nejen zdravá, ale ani nemoc nemohou předat svým potomkům, protože v jejich genetické výbavě se nevyskytuje, ta jsou označována N/N.

Co tyto možnosti znamenají v chovu? Zvíře nemocné (D/D) ve spojení s jakýmkoli protějškem dá ve vrhu v nejlepším případě všechna štěňata přenašeče (D/N). Absurdní je samozřejmě již samotný fakt, že bychom na zvířeti jednoznačně nemocném takto závažnou chorobou odchovávali vrh. Celý vrh přenašečů bude ve spojení s protějškem N/N, v jakémkoli jiném spojení by nemocné zvíře mělo potomky přímo nemocné nebo přenašeče. Zjednodušeně lze říci, že nikdy nedostaneme zcela čisté potomky po nemocném rodiči. Chov na jedinci D/D je tedy evidentně šílenstvím a nezodpovědností.

Druhou možností je chov na zcela zdravých jedincích, který se zdá jako jediná cesta. Ze spojení dvou čistých (N/N) jedinců se vždy narodí pouze čistá štěňata. Výše bylo zmíněné již spojení čistého jedince s jedincem postiženým, které dá celý vrh přenašečů. Poslední možností je spojení čistého jedince a přenašeče. Co bude jeho výsledkem? Takové spojení NIKDY nedá nemocné štěně! Statisticky bude polovina potomků přenašečů a polovina zcela čistých zvířat. Neboli z tohoto spojení se nenarodí žádná zvířata, jejichž život by byl jakkoli omezen touto nemocí. Pouze část štěňat si ve své genetické výbavě ponese informaci, že tuto chorobu může předávat dál, budou to zvířata D/N. Tímto bylo tedy již řečeno i k chovu na přenašečích. Zbývá jen zmínit spojení dvou přenašečů, které již v chovu žádoucí určitě není, protože statisticky bude 25 % potomků postižených polyneuropatií.

Souhrnem lze tedy říci, že využití v chovu zvířat N/N je naprosto bezproblémové a jasné. Stejně je to se zvířaty nemocnými tedy D/D, jejich využití v chovu je nezodpovědné a nežádoucí. Závěr by se zdál jasný, ale není!

První „nemocí“, která se začala řešit a posléze kontrolovat v chovu leonbergerů, byla dysplazie kyčelního kloubu DKK. Většina z nás asi ví, že vyhodnocení se může pohybovat v rozpětí od nuly do čtyřky a to na každé kyčli individuálně. Do českého chovu jsou připouštěna zvířata s výsledkem nejhůře 2/2. Podobně je to v zemi původu (Německu) a v mnoha dalších zemích, kde je chov leonů rozšířen. Všichni rychle pochopili, že nelze do chovu pustit pouze negativní (čistá) zvířata s výsledkem 0/0. Bohužel to by sice znělo jako chovatelsky slibné, ale ve skutečnosti by to zničilo plemeno resp. chovatelskou základnu. Ta by se zúžila natolik, že důsledkem by byla příbuzenská plemenitba a násobení jiných vad, obojí by pro leony mělo fatální důsledky. Upřesněme si ještě, jak je to s DKK a její dědičností. DKK je „nemoc“, kde dědičnost sice hraje svou roli, ale tu mají i další faktory. Využíváme-li tedy v chovu zvířata s dysplazií nejvýše stupně dva, nedává nám to žádnou záruku, že potomci nebudou mít stupeň DKK vyšší. To bohužel často potvrdí i realita, roli totiž hraje nejen DKK rodičů, ale i jejich předků, pohyb zvířete, strava,… a další faktory. DKK je tedy jednoznačně geneticky podmíněná „nemoc“, ale bohužel nemá zdaleka tak „čitelné“ předávání na potomky jako výše zmíněná LPN.

Polyneuropatie je 100% genetická záležitost. Můžeme s absolutní jistotou říci, ze kterých spojení se nenarodí nemocná zvířata. To je u dysplazie nereálné. Využívat v chovu pouze zdravá zvířata resp. negativní bude mít destruktivní důsledky na populaci leonbergerů. Ať již mluvíme o DKK nebo LPN. U dysplazie to pochopili všichni, teď musíme doufat, že to pochopí i všichni u polyneuropatie, která je naprosto „čitelná“ ve svém předávání na potomky.

Vše má totiž ještě jeden háček a veliký! V této chvíli se testuje LPN1, v dohledné době bude existovat testování LPN2. Co to znamená? Laboratoř umí v krvi najít jednu resp. brzy dvě mutace této nemoci. Ale kolik mutací existuje??? Je zvíře N/N na jednu mutaci, čisté i vzhledem k dalším mutacím??? Vyloučíme-li nyní z chovu všechna zvířata, která nemají výsledek na LPN1 N/N, zůstanou nám opravdu jen zvířata zdravá??? Nemůže to být tak, že jedinec čistý na LPN1 je přenašečem třeba deseti dalších mutací této nemoci??? To jsou zásadní otázky, nad kterými bychom se všichni měli zamyslet. A měli bychom se zamyslet všichni a rychle!

Letošní rok bude v chovu leonbergerů v rámci naší republiky přelomový. Oba kluby se chystají stanovit pravidla, jak v chovu přistoupit k polyneuropatii. Blíží se srazy obou klubů a s nimi členské schůze. Pro většinu členů jednoho i druhého klubu je to akce, o které sice již slyšeli, možná i četli ve zpravodaji (jaké závěry se na členské schůzi odsouhlasili apod.), ale ruku na srdce – mnoho z nás se za dobu svého členství v klubu schůze nezúčastnilo ani jednou. Samozřejmě že účast je rozhodnutí každého z nás, ale bohužel nejen v politice ale i zde platí, že neúčastí svůj nesouhlas nebo jiný názor najevo dát nelze. Chceme-li tedy něco změnit nebo jen ovlivnit, potom je účast jediným způsobem. Samozřejmě jsou situace, kdy se z různých důvodů zúčastnit fyzicky nemůžeme nebo jen nechceme, ale i zde je možnost, jak vyjádřit svůj názor. Stačí svěřit plnou moc někomu, kdo je členem klubu a na schůzi se chystá. Ideální pochopitelně bude, když onen člověk bude sdílet váš názor, resp. vy mu budete plně důvěřovat. V případě plné moci ale nezapomeňte na důležitou skutečnost, že musí mít váš podpis ověřený!

Tento článek bych vůbec nemusela psát, můj pes má výsledek na LPN1 negativní, je tedy čistý a žádná omezení v chovu se ho dotknout nemohou. Ale mně nejde pouze o Drobka! Kdysi jsem si vybrala plemeno leonberger, učarovalo mi svým vzhledem a povahou. Neumím si tak představit, že tento krásný pes by mohl v naší republice takřka zmizet z očí, protože v chovu nezůstane dostatek zvířat, abychom mohli odchovávat další zdravé a standardní leony. Zamyslete se prosím všichni nad výše napsaným. Ne vždy je totiž první názor ten správný. I já jsem ten svůj opravila, z původního dojmu, že do jakéhokoli chovu patří jen zvířata zcela zdravá, jsem v této chvíli jednoznačně přesvědčena, že do chovu nepatří zvířata nemocná. A byť to tak vypadá, není to totéž!!! Budete-li mít na problematiku polyneuropatie vlastní názor, dejte ho najevo na členské schůzi, to je totiž jediné místo, kde má smysl svůj názor prezentovat, ať již přímou účastí nebo „jen“ předáním plné moci jiné osobě. Ono je sice hezké na srazech nebo výstavách říkat, že s klubovou politikou nesouhlasíme, ale je to úplně k ničemu! Nechceme-li se za pár let divit, co se s leony stalo, resp. chceme-li mít i v budoucnu stále možnost, koupit si standardní a zdravé štěně, je třeba něco dělat. Protože se může stát, že i my svou nečinností přispějeme k neutěšenému stavu plemene…

Mgr. Soňa Špičáková